Během minulého týdne obyvatelé Evropy promluvili jasně: Ne omezování svobody panoramatu, ne poplatkům za veřejný prostor.

Více než 320 000 lidí (a stále přibývají) podporuje petici proti těmto nápadům: 4 247 německých wikipedistů podepsalo otevřený dopis. Minimálně 11 profesních organizací zastupujících tvůrce tento návrh odmítlo.

cc-by-sa photo: Ralf Roletschek; editing: Romaine, c3o; icon: anbileru adaleru

Odkud ale ten nápad vlastně vzešel?

Ptali se mě na to mnohokrát: kdo doopravdy stojí za Jean-Marie Cavadou (to on připravil ten doplněk) a za útokem na práva veřejnosti a umělců, kteří pracují ve veřejném prostoru? Která zlá lobby upředla tento plán a penězi či klamavými argumenty přesvědčila velká politická seskupení, aby je prolobbovala do mé copyrightové zprávy?

Kéž by jen pravda byla tak jednoduchá. To, co se ve skutečnosti stalo, ve skutečnosti skýtá daleko větší důvod k obavám: nikdo na svobodu panoramatu cíleně nezaútočil. Žádné takové úsilí ani nebylo potřeba.

Schválení tohoto dodatku je logickým vyústěním postoje k copyrightu, který převládá u většiny mých kolegů. Tweet this!

Oni nechtěli hlasovat právě proti tomuto právu, proti svobodě panoramatu – oni se prostě jen k tomuto dodatku postavili úplně stejně a se stejným přesvědčením, jako ke všem otázkám reformy copyrightu.

Když členové Evropského parlamentu v Komisi pro právní záležitosti tento nápad schválili, věřili tomu, že chrání umělce a tvůrce před vykořisťováním. Takže odkud pramení ten nesoulad mezi záměrem a výsledkem?

1) Stále jim nedochází kulturní posun, který je důsledkem existence internetu

Při volbě měli mnozí z těchto poslanců Evropského parlamentu na mysli výrobce pohlednic, kteří bohatnou na práci jiných umělců. Ještě stále nedokázali plně přijmout ten zásadní posun, ke kterému došlo za poslední desetiletí:

Pořizování fotografií z dovolené bývalo soukromou aktivitou, které se copyrightový zákon nedotýkal. Přijeli jste domů, nechali jste si fotky vyvolat a naskládali jste je do alba, které se ukazovalo členům rodiny. Žádný právník se k nim nikdy nedostal. Když ale chcete uchovat zážitek dnes, pak své kreativní dílo – které pravděpodobně obsahuje prvky děl jiných lidí – zveřejňujete na globálním Internetu prostřednictvím komerční služby.

Kopírovací monopol v současnosti dopadá na všechny, omezuje aktivity, které nezpůsobují umělcům žádnou škodu. Tweet this!

A najednou zákon, který platil pouze pro těch pár, co měli tiskařský lis, záznamový přístroj na desky a výdělečný motiv, platí pro nás pro všechny a ohrožuje každodenní aktivity, které umělcům nezpůsobují žádné škody.

Ovšem politici, místo toho, aby tyto zákony upravili podle jejich původně zamýšleného účelu, se předhánějí v proklamacích typu „nesmíme oslabit ochranu umělců“ (nebo jejich dědictví, vzhledem k tomu, že ochrana autorských práv přežije člověka o 70 let) a dělají z nás všech zločince – a také z budoucí generace tvůrců.

2) Internetové společnosti musí být špatné

Jedna z věcí, kterých si někteří možná na webu všimli: zámořské internetové společnosti jsou zdánlivě bohaté, kdežto „naši“ umělci – alespoň většina z nich – jsou chudí, a tak tomu bylo v historii vždy. Aha! Tak přinutíme internetové společnosti, aby zaplatili za každý případ, kdy se chování moderního člověka dostává do konfliktu se zákony minulého století. Několik úspěšných dodatků k mé zprávě odráží věrně přesvědčení, že online služby jsou parazitující cizopasníci, vysávající krev z naší vzácné kultury.

Mezi těmito skutečnostmi ale není žádný příčinný vztah: obchodní model Facebooku nebo Instagramu nespočívá v tom, že by vzali fotografie nahrané uživateli, vytiskli je a snažili se na nich zbohatnout, čímž by připravili o příjem… architekty vyobrazených budov (?!). Mají stejnou roli, jakou v minulosti zastávali majitel fotolabu nebo výrobce fotografických alb. To, že tuto službu financují z reklamy, znamená, že se jim podařilo najít někoho, kdo jim nebude platit jen jednou, ale průběžně. Oni poskytují obecně prospěšnou infrastrukturu: nejedná se o „nefér zisk z práce architektů“ o nic víc než v případě elektrické společnosti, která napájí jejich serverovou farmu a v noci dobíjí baterky přístrojů, kterými uživatelé ty fotografie pořizují.

3) Uživatelé vs. autoři: boj!?

Lobbisté mě nejčastěji osočovali z toho, že můj návrh zprávy straní uživatelům a tudíž musí automaticky škodit zájmům umělců. A to je falešná dichotomie.

A zřejmě proto, aby poslanci parlamentu tuto hrozbu zažehnali, přilepili k mému návrhu desítky dodatků, které liberálně a nevybíravě zaplavili frázemi jako „zajištění spravedlivé odměny autorů“ za účelem „zachování rovnováhy“.

Výsledkem je cenovka, přišitá k základním právům, jako je svoboda tisku (umělci musí být odměněni, zní současná verze textu zprávy) nebo, v tomto případě, omezení práva fotografů a videoumělců, kteří pracují ve veřejném prostoru.

Ze stejného důvodu pak většina odmítla citovat ve zprávě nálezy speciální zpravodajky OSN v oblasti kulturních práv, která Komisi pro právní záležitosti minulý měsíc řekla, že výjimky a omezení autorských práv nejsou útokem na živobytí autorů, a že ve skutečnosti hrají vitální roli při zajišťování lidských práv, zvláště pak práva na ochranu autorství. Její provolání bylo oslyšeno.

“Ochrana umělců” neznamená jen oprašování toho, co bylo vytvořeno, jde i o to umožnit tvorbu nových věcí. Tweet this!

Většina v Parlamentu si neuvědomuje, že právo pracovat s existujícími díly je základním předpokladem vzniku nového umění, a že „ochrana autorů“ neznamená pouze uzamknout díla těch, kteří mají smlouvu o publikování, ale také – a to je zásadní – umožnit filmovým tvůrcům dokumentovat veřejný prostor, a také umožnit YouTube dětem experimentovat s remixy. (Komise odmítla můj návrh rozšířit citační práva na evropské videobloggery a podcastery).

Zákonodárci místo toho zcela otevřeně straní již existujícímu umění, vytvořenému pár šťastlivci, kteří profitují na obchodních modelech minulosti, na úkor nových a nezávislých, kterým moderní technologie a konektivita umožňuje tvořit a sdílet.

A teď si představte, jak musí být zmatení, když 320,000 tvůrců z ničeho nic straní mému návrhu oproti jejich pokusu chránit je přede mnou. Já jen doufám, že je to přiměje přehodnotit tu falešnou dichotomii, v rámci které profitující ze současného stavu jsou neúnavně neustále protežováni.

Zvedá se opozice

Volbou omezení svobody panoramatu překročili poslanci Evropského parlamentu se svým pomyslným světonázorem pomyslnou čáru.

Královský institut britských architektů – zastupující ty, kterým navrhované změny mohou přinést největší výhody – byl mezi prvními, kdo tyto plány kritizovali: podporují rozsáhlou svobodu panoramatu, která v současné době existuje ve Velké Británii.

Návrh odmítla řada dalších evropských profesionálních sdružení tvůrců:

V bouři veřejného protestu netrvalo dlouho a v jednotě podporujících politických skupin se začaly objevovat trhliny:
Socialisté a Demokraté – druhá největší parlamentní skupina – byli mezi těmi, kteří schválili dodatek v rámci Komise pro právní záležitosti. O devět dní později už ale britští poslanci hovořili o „špatném návrhu“ a o tom, že „labourističtí poslanci pracují na tom, aby byl odmítnut“. Tento plán podpořila také rakouská sociální demokratka Evelyn Regner.

Německá konzervativní CSU vydala prohlášení prostřednictvím pracovní skupiny pro internetové záležitosti, kde návrh (pro který v rámci Komise pro právní záležitosti hlasovali jejich kolegové z Evropské lidové strany) označili za „naprostý nesmysl“. Rakouský člen ELS Köstinger také vyjádřil svůj nesouhlas.

V liberální Alianci liberálů a demokratů pro Evropu spustili Cavadovi němečtí kolegové z FDP kampaň na podporu mého originálního návrhu – proti návrhu mluvčího jejich vlastní skupiny. A nebrali si servítky: „Byrokratičtí nohsledi v Bruselu zplodili naprosto zcestnou myšlenku“, tak zní citace.

Jen Cavada a společnosti, inkasující poplatky, si postavili hlavu

Jean-Marie Cavada, ten, který je za to všechno zodpovědný, odhalil svůj záměr a tvrdě si stojí za svým. Na blogu uvedl, že mu nešlo o uživatele – platit by ale určitě měly internetové platformy. Které měl na mysli? Například Wikipedii, o které mluvil jako o „americkém monopolu“, který podle něj „škodí celému evropskému kulturnímu sektoru“.

Evropské poplatkové aliance GESAC a EVA zatím šíří leták plný dezinformací, který požaduje, aby poslanci Evropského parlamentu 9. července na následujícím plenárním zasedání podle původního plánu zaútočili na svobodu panoramatu. A právě tyto instituce nejen sdílejí, ale přímo podněcují světonázor popsaný výše. Wikipedia už důkladně odkryla jejich požadavky.

Evropská unie nemůže za vaše poslance Evropského parlamentu

Stovky zpravodajských serverů během minulého týdne psali o svobodě panoramatu, a informace se dále šíří. Je skvělé, a velice důležité, že evropská veřejnost je dostatečně informována o plánech, probíraných na úrovni EU – i když to ještě nejsou návrhy zákonů, což je bohužel často nepochopený nebo špatně interpretovaný fakt.

Ovšem bulvární plátky a pravicoví populisté zavětřili příležitost, jak si do Evropské unie s chutí kopnout. Ráda bych naprosto jasně prohlásila: tenhle nápad vzešel od zástupců volených lidmi, a byl předložen zástupci, které zvolili lidé. Žádní stínoví byrokraté v tom nejedou. Jestli chcete v budoucnu zabránit tomu, aby se podobná situace opakovala, zvolte si lepší zastupitele – a buďte aktivní. Nesmíme dovolit národním stranám, aby svalili vinu za své nepopulární rozhodnutí (nebo chyby) na strašáka EU.

Potřebujeme Evropskou integraci autorského práva – ne jen opakování starých chyb.Tweet this!

Na jednom kontinentu tak existuje 28 různých uspořádání autorských práv.Tento stav poslanci Evropského parlamentu ve svých dodatcích k mé zprávě hrdinně brání – přesto je to nápad určený k likvidaci. Internet nezná hranice. Potřebujeme evropskou integraci a harmonizaci v rámci autorských práv a v oblasti internetu – nesmí ale vycházet z modelů 20. století.

Dovolte mi skončit s nadějí:

Díky vašim neutuchajícím snahám věřím tomu, že 9. července budeme ze zprávy schopni eliminovat pomýlenou myšlenku na omezení svobody panoramatu.

Jen si přeju, abych mohla říct to samé také o způsobu uvažování, který k tomu vedl.

To the extent possible under law, the creator has waived all copyright and related or neighboring rights to this work.

My name is Julia, I'm the Pirate in the European Parliament.

I'm fighting to make copyright in the EU unified, progressive and fit for the future. Will you join me?

Comments closed.