Před přijímáním zákonů upravujících komplexní témata, může Evropská komise požádat o názor veřejnost. Většina těchto výzev nikdy nezískala více než pár desítek nebo stovek odpovědí, a ty navíc pocházely především od těch, kteří jsou za tuto aktivitu placeni: lobbistů, zástupců průmyslu, národních vláda a dalších. Ale tentokrát to bylo jiné.
Koncem loňského roku zahájila Evropská unie konzultace k reformě copyrightu a autorských práv. Při takových konzultacích bývá většinou zvykem, že odpovědi lze zasílat on-line v mnoha jazycích. V tomto případě byly ovšem podmínky obzvláště uživatelsky nepříjmené; 80-otázkový dokument psaný zvláštním žargonem, dostupný výhradně v angličtině, který museli lidé stáhnout a vyplnit. Navzdory tomu byli úředníci zahlceni odpověďmi.
K všeobecnému překvapení, konzultace zaznamenala jednu z nejvyšších účastí všech dob. Tolik lidí chělo vyjádřit svůj názor, že bylo dokonce potřeba prodloužit lhůtu pro odevzdávání odpovědí. Podněty se nakonec sešly od více než 11 000 jednotlivců a organizací.
Proč takový zájem?
Někdo by si snad mohl myslet, že copyright se dotýká jen úzké skupiny lidí, že jde o nezáživnou právnickou záležitost. Ale tak to není! Copyright významně ovlivňuje každodenní život všech obyčejných lidí.
To platí zejména na úrovni EU: životy Evropanů přestávají být omezeny hranicemi jednotlivých států – nicméně velká část autorského práva a licenčních ujednání pořád ještě je. To vyvolává třenice. Způsob, jakým je v té které Evropské zemi omezován přístup k obsahu internetu se nezasvěcenému pozorovateli jeví většinou “nahodilé a nepředvídatelné”. A vzhledem k rozdílům v zákonech, může být nelegální tweetnout fotografii budovy, kterou jste pořídili ve Francii, ale je legální ji tweetnout, pokud jste tu samou budovu fotografovali přes hranice z Německa.
Ale byly tu i jiné důvody pro takovou záplavu odpovědí:
Hacknutá demokracie
Nejméně tři skupiny udělaly to, co Komise zanedbala a vytvořily jednoduchý on-line formulář pro lidi, aby bylo jejich hlas slyšet. Například skupina členů Pirátské strany vysvětlila 80 právních otázek na každodenních situacích ze života lidí a přeložila je do 9 jazyků. (Podrobnosti v AJ zde)
Obyčejní lidé vstoupili do tohoto tajuplného procesu, který byl dosud vyhrazen jen politickým zasvěcencům, aby ho zpříštupnili všem – i umělcům a spotřebitelům. A neprosili se o svolení.
Roste potřeba změn
Když EU bylo před 13 lety naposledy aktualizováno autorské právo, Facebook ani YouTube neexistovaly. Od té doby se svět nevídaně propojil.
Sdílení informací je nyní významnou součástí každodenního života každého z nás: Když najdete něco, co se vám líbí, můžete sdílet odkaz na to se svými přáteli. Každý telefon za 2000 Kč je dodáván s nástroji pro vytváření a publikování multimédií. Každý je nyní tvůrcem a distributorem.
V mnoha případech je toto chování zcela legální. Ale některé počínání, které jinak obohacuje naši kulturu a naše životy, může dnes být v rozporu se zákony vytvořenými v minulosti.
Dva světy
Právě to budou ty důvody, proč se tak mnoho občanů se stará o autorské právo. Na druhé straně, kolektivní správci práv a vydavatelé, se o něj také zajímají, protože jejich podnikání je postaveno na stávajícím systému. Z názorů shormážděných v konzultaci ale vyplynul ohromující rozpor mezi názory těchto dvou skupin na reformu autorského práva (třetí skupinou, která stála názorově někde mezi těmito dvěma, byli poskytovatelé služeb a umělci).
Zde najdete více informací o těchto rozdílech, vyhodnocených Leonhardem Dobuschem
Poselství, které z konzultace vyplývá, ale také naznačuje, že se nejen neshodnou na tom, co je potřeba změnit, ale ani na chápání současného stavu. Jakoby každá skupina pocházela z jiné planety:
Uživatelé: “Většina uživatelů naráží na problémy při pokusu o přístup k online službám v jiné zemi EU.”
Knihovny, univerzity, atd .: “Velká většina … má za to, že je třeba přijmout další opatření ke zvýšení … přeshraniční dostupnosti”
Producenti: “Neexistuje jasný důkaz, o existenci problémů s přeshraniční dostupností v oblasti hudby a neuspokojené spotřebitelské poptávky … drtivá většina … si nemyslí, že je třeba přijímat jakákoli opatření.”
Co chtějí uživatelé
Soudě dle analýzy odpovědí, toto je 5 nejčastějších požadavků jednotlivých evropskýh občanů:
- Jednotné evropské autorské právo, které by bylo srozumitelnější, vedlo k menším přeshraničním třenicím a nevyvolávalo u uživatelů chronický pocit právní nejistoty.
- Kratší termíny ochrany autorským právem než je aktuální období 70 let po smrti tvůrce.
- Jasně definovaná práva uživatelů pro nekomerční použití. Citace, kritiky, parodie, vědecký výzkum, vzdělávání, knihovny – tyto výjimky na ochranu autorských práv musí být povinné v celé EU. Potřebujeme nové výjimky pro obsah vytvářený uživateli (s chráněnou hudbu běžící na pozadí vlogu by nemělo být nelegální) a pro sdílení souborů mezi jednotlivci. Vydavateli by nemělo být umožněno, aby tato práva omezoval za použití technických opatření (tzv. DRM).
- Možnost odkazovat se na cizí data bez zodpovědnosti za autorská práva k nim, protože může často být nemožné, aby je uživatel vůbec zjistil.
- Rozšiřitelnost: Zákon by neměl kategoricky zakazovat budoucí použití, které nebylo možné předvídat v době jeho přijetí. Ponechání širokého prostoru pro “fair-use” výjimky umožní soudům zvážit budoucí spory případ od případu.
Teď začíná reforma autorského práva
Během podzimu předloží nová Evropská komise podklady pro reformu (zdrželo se to kvůli vnitřím sporům v Komisi).
Konzultace ukázala jednu věc: Evropanům vadí současný právní stav. Navzdory rostoucímu euroskepticismu, Evropané zřejmě v naprosté většině o ambiciózní plán harmonizace autorského práva v celé EU, a jeho přizpůsobení realitě současného světa, stojí.
Musíme tuto zprávu šířit a zesilovat. Jako nová členka parlamentu to budu považovat za svou prioritu. Ale potřebuji Vaší pomoc.
Beru velmi vážně potřeby a zájmy umělců. Ale také hluboce doufám, že se chopíme této jedinečné příležitosti: umožnit každému přístup ke kultuře a účasti na ní, aniž by se musel obávat zákonů. Přeji si umožnit každému, aby mohl tvořivě zacházet s kulturními díly – sdílet je, citovat, učit se z nich a vytvářet nová díla na základě těch která byla vytvořena dříve. Chci umožnit lidem stát se tvůrci, nejen spotřebiteli. Chci autorské právo, které slouží společnosti jako celku, ne jen komerčním zájmům.
O takových možnostech se našim předkům ani nesnilo. Je čas přestat bránit jejich realizaci kvůli myšlení, které končí na hranicích jednotlivých států, a zákonům napsaných pro jinou dobu.
To je to, o co chci bojovat v Evropském parlamentu.
Jdete do toho se mnou? Zaregistrujte se pro zasílání pravidelných zpráv a budu vás kontaktovat. A prosím, pomozte šířit tyto informace pomocí sociálních sítí.
To the extent possible under law, the creator has waived all copyright and related or neighboring rights to this work.